Fliptown | Divoký západ, který tě chytne a nepustí

Znáš ten pocit, když někde na YouTube náhodou zahlédneš deskovku a okamžitě víš, že ji prostě musíš mít? Přesně to se mi stalo s hrou Fliptown. Jiskra přeskočila tak rychle, že jsem si pro krabici ještě ten samý den dojel do obchodu a následně u ní propařil celý večer až do hluboké noci. Když už zbytek rodiny dávno spal a náš zlaťák mi spokojeně odfukoval u nohou, já se s fixou v ruce proháněl po prašných cestách, loupil dostavníky a zkoušel přelstít místního šerifa.

Moje okolí sice tahle hra na první dobrou zas tak moc neoslnila, ale mně to absolutně nevadí. Fliptown je pro mě naprostá srdcovka a učebnicový příklad ideální sólovky. Je to přesně ten typ hry, který si v naprostém klidu rozložím sám pro sebe, v tichosti otáčím karty a lámu si hlavu nad tím, jestli se mi víc vyplatí rýžovat zlato v dolech, nebo raději zajít do města a nenápadně podplatit muže zákona. A protože u mě základní hra dostává bez mrknutí oka plný počet hvězd, musel jsem samozřejmě otestovat i obě dostupná rozšíření, která mi nedávno přistála na stole.

Jak se tohle rodeo vlastně hraje?

Fliptown je zástupcem oblíbeného žánru „flip & write“ (otoč a zapiš), ale přistupuje k němu s ohromnou elegancí. Nepotřebuješ hromadu speciálních kostek ani složitých propriet. Stačí ti tvá zalaminovaná herní deska, stíratelný fix a jeden obyčejný balíček pokerových karet (bez žolíků). Každé kolo otočíš tři karty a musíš se rozhodnout, jak je využiješ. Jedna karta ti určí barvu (tedy oblast, kam se vydáš – Stezka, Pustina, Důl nebo Městečko). Druhá karta ti dá hodnotu (jakou akci nebo lokaci v dané oblasti aktivuješ). A tu třetí si prostě schováš do své pokerové ruky, abys na konci kola mohl shrábnout body za co nejlepší karetní kombinaci.

Zní to jednoduše? Zpočátku ano, ale ta variabilita je obrovská. Základní hra je čistokrevný sandbox. Můžeš se stát poctivým občanem, který těží zlato, kupuje si pozemky a ukládá peníze v bance. Nebo na to půjdeš od lesa, pořídíš si pušku, šátek přes obličej a půjdeš vybílit vlak v Pustině či vykrádat hroby na hřbitov. Jen si u toho musíš hlídat úroveň hledanosti (WANTED), protože na konci každého kola tě nahání šerif. Když tě chytí a ty nemáš dost zlata na úplatek, tvrdě zaplatíš. Ta svoboda rozhodování mě baví i po desítkách partií, pokaždé můžu zkusit úplně jinou strategii.

Osamělý vlk: Sólo kampaň, která hře chyběla

Jestli jsem měl k základní hře nějakou drobnou výtku, byla to právě chybějící příběhová linka. Když totiž optimalizuješ skóre posté, občas si říkáš, že by to chtělo nějaký hmatatelný cíl. A přesně to řeší rozšíření Osamělý vlk. Najednou to není jen honba za body, ale dostáváš do rukou plnohodnotný příběh o dvanácti kapitolách.

Na začátku přijíždíš do města jako bezejmenný cizinec s pár drobnými v kapse. Každá kapitola má svá specifická pravidla (Zákon Západu) a hlavně jasný cíl, který musíš splnit, abys mohl postoupit dál. Navíc si mezi hrami přenášíš speciální předměty, které si nastřádáš ve svém inventáři, a sbíráš takzvané legendární body. Na základě tvé úspěšnosti se pak na konci kampaně dočkáš jednoho ze tří epilogů. Za mě je tohle naprostý „no-brainer“. Za pár korun to posouvá už tak skvělou hru na úplně jiný level a nutí tě to hrát stylem, který bys v čistém sandboxu třeba nikdy nezkusil.

Na rozcestí: Drobný bonus pro fajnšmekry

Druhé, o poznání menší rozšíření, nese název Na rozcestí. Přidává do hry jen pár nových karet rozcestníků, nové karty odměn a dvojici nových postav a kovbotů (virtuálních protivníků). V podstatě jde o takový malý závod. Kdo dřív splní podmínku na kartě odměny, dostane nejen tučnou porci bodů, ale i jednorázový bonus z rozcestníku. Pro sólisty to znamená další vrstvu taktiky, kde si můžeš urvat fajn odměny, pokud se soustředíš na správný cíl. Není to nic, co by hru převrátilo naruby, ale pokud už jsi propadl kouzlu Fliptownu, je to naprostá povinnost, která ti hru příjemně okoření.

Komponenty a grafika: Karty a fixy v akci

Po produkční stránce nemám hře absolutně co vytknout. Dostaneš parádní stíratelné mapy z tvrdého kartonu a kvalitní fixy, které nedrhnou a nezanechávají po smazání ty otravné šmouhy. Grafika od Naomi Ferrall je neskutečně stylová. Celé to na mě dýchá tou správnou komiksovou atmosférou Divokého západu, která mi tak trochu evokuje staré dobré point-and-click adventury, jež mám tolik rád. Navíc se celá kampaň Osamělý vlk i s malým rozšířením Na rozcestí bez problémů vejdou do původní krabice, takže nemusíš řešit místo v polici.

Pro koho Fliptown vlastně je?

Na rovinu říkám, že tahle hra září nejvíc v sólo režimu. Můžeš ji sice hrát až ve čtyřech lidech, ale interakce mezi hráči je tu naprosto minimální. Každý si tak trochu hrabe na svém vlastním písečku a na konci se jen porovnají body. Pro mě osobně je to ale obrovská výhoda. Po celém dni, kdy mi hlava třeští z práce a z rodinného shonu, je to ideální únik do ticha. Pokud hledáš rychlou, chytrou a neuvěřitelně variabilní zakreslovací hru, u které nemusíš trávit hodiny studiem složitých pravidel, našel jsi svůj svatý grál.

Verdikt

Fliptown mě naprosto dostal a patří k tomu nejlepšímu, co jsem v žánru flip & write hrál. Společně s příběhovou kampaní Osamělý vlk nabízí hodiny a hodiny skvělé zábavy, ke které se budu s radostí a pravidelně vracet. Za těch pár stovek je to naprostá nutnost do sbírky každého sólo hráče.