Znáte to. Blíží se narozeniny švagra, který o deskovkách ví jen to, že kdysi u babičky prohrál v Dostizích a sázkách, nebo jdete na kolaudačku ke kamarádům, co tráví večery u Netflixu. Moje tátovské instinkty mi v tu chvíli křičí: „Kup jim hru!“ Jenže pak nastoupí realita. Představa, jak jim hodinu vysvětluju pravidla komplexního eura, zatímco oni smutně koukají na rozpitý pivo, mě děsí.
Darování deskovek je vysoká škola diplomacie. Musíte trefit tu tenkou hranici mezi „tohle je nuda“ a „na tohle nemám buňky“. Ale když se to povede, jste za hrdinu, co zachránil večírek.
Pravidlo první: Zapomeňte na svoje ego
Často dělám tu chybu, že chci lidem vnutit to, co baví mě. Jenže darovat začátečníkovi pětikilovou krabici plnou figurek je jako dát čerstvému držiteli řidičáku formuli 1. Prostě to nevybere. Pro tyhle případy existují fillery – rychlovky, co vysvětlíte za dvě minuty.
Pokud hledáte inspiraci, mrkněte na Alzu nebo Tlamu, mají tam sekce přímo pro párty hry. Hledejte věci, co mají málo stránek pravidel a hodně interakce.
Hry, co nikoho neurazí (ani vaši peněženku)
Když vybírám dárek, dívám se po titulech, které mají „vau efekt“ hned po rozbalení. Krásné ilustrace dělají polovinu práce. Druhou polovinu dělá fakt, že se to dá hrát s dětmi i babičkou.
- Tip pro vás: Než něco koupíte, koukněte na Heureku, ať víte, jestli zrovna někde neběží akce. Občas se tam dají ulovit pecky za pár stovek, což jako otec od rodiny oceňuju víc než slevu na plenky.
Co když se netrefíte?
Vždycky existuje riziko, že váš dar skončí v polici hned vedle nepoužívaného fondue setu. Proto k dárku přibalte i slib, že tu hru s nimi poprvé zahrajete. To je ten skutečný dárek. Vy ty pravidla přechroustáte za ně a oni si jen užijí tu jízdu. A pokud vidím, že ani to nezabírá, v záloze mám vždycky Xzone, kde se dají sehnat i tematické doplňky nebo puzzle, když už ty kostky fakt nejdou přes srdce.
- Sociální tmel: Hra vytvoří zážitky, na které se vzpomíná déle než na láhev vína.
- Cena: Dobrý filler stojí méně než večeře v restauraci a vydrží roky.
- Návykovost: Právě jste možná vytvořili nového spoluhráče do vaší herní skupiny.
- Vysvětlování: Počítejte s tím, že první partii budete muset odřídit jako moderátor.
- Riziko prachu: Existuje šance, že hra zůstane v celofánu, pokud netrefíte vkus.
Často kladené dotazy
● Jakou hru vybrat pro úplné nehráče?
Sáhněte po něčem, co využívá asociace nebo postřeh. Krycí jména nebo Dobble jsou sázky na jistotu, které pochopí i unavený rodič po celodenním kolotoči.
● Mám do hry rovnou dokoupit insert?
Pro nehráče je insert zbytečnost. Pokud je hra dobrá, nevadí jim mít komponenty v pytlících. Šetřete si tyhle vychytávky pro svůj vlastní Kallax.
● Je lepší koupit velkou krabici, aby dárek vypadal hodnotně?
Právě naopak. Velká krabice lidi často děsí. Malá, svižná karetní hra udělá víc radosti, protože nepůsobí jako domácí úkol z matematiky.
Verdikt
Darovat deskovku je jako zasít semínko. Možná z toho nic nebude, ale možná si příští Vánoce u stromečku konečně zahrajete něco jiného než Prší. Buďte trpěliví, vybírejte srdcem a hlavně: hlídejte si, ať vám ty krabice v košíku u pokladny záhadně nepřibývají i pro vás samotné. (Vlastní zkušenost, věřte mi.)
