Mlsné medvědí příběhy: Vzhůru na pól | Nanukové dobrodružství

Večerníček Mlsné medvědí příběhy u mě doma frčí ve velkém. Moje nejmladší dcerka dostala loni od Ježíška asi svou úplně první deskovku právě s tímto tématem. Když jsem se pak dozvěděl o existenci pokračování, nebylo o čem dumat. Příběh, ve kterém se medvědí parťáci Miška a Nedvěd vydávají na severní pól, jsem s ní v televizi viděl nejméně dvacetkrát. Očekávání tedy byla jasná – další parádní rodinná zábava.

Proč by tě tahle krabice měla vůbec zajímat? Jde o chytrou kooperativní hru, která dokonale prověří dětskou (a budeme k sobě upřímní, i tvoji) paměť. Společnými silami losujete ovoce, snažíte se zapamatovat, kam jste ho skrytě položili, a následně z něj zkoušíte namíchat ty nejlepší nanuky. Zní to jako idylka, že? Deskovka má ale i své mouchy, na které se podívám pěkně zblízka.

Jak se to vlastně hraje?

Základní princip je krásně jednoduchý a pro prcky naprosto pochopitelný. Všichni taháme za jeden provaz, takže nehrozí žádné slzičky z toho, že by někdo někoho porazil. Na začátku svého tahu poslepu vytáhnu z parádního „medvědího batůžku“ jeden žeton ovoce. Podle počtu stopiček na žetonu posunu figurku po herním plánu. Žeton pak položím před sebe skrytě lícem dolů. Takhle si skládám řadu ovoce a snažím se udržet v hlavě, co jsem si to vlastně vylosoval.

Zlom přichází v momentě, kdy figurka dorazí k nanukovému stánku. V tu chvíli se otočí recepty a začíná míchání! Snažím se vzpomenout, jestli se v mé skryté řadě neschovává zrovna jahoda nebo borůvka, kterou recept vyžaduje. Když se trefím, nanuk je na světě a naše kra se posouvá k vytouženému cíli na severním pólu. Když udělám chybu, kra couvá.

Hra dokonce chytře umožňuje nastavit si obtížnost podle věku dětí – vybíráš si mezi jednoduššími čtyřmístnými a složitějšími pětimístnými recepty.

Komponenty a obrovská kaňka na kráse

Tady musím být trochu přísný. Komponenty jako takové jsou fajn – medvědí batůžek na losování je super nápad, žetony i karty receptů mají krásné večerníčkové ilustrace. Ale co bych hře opravdu vytknul, je samotný herní plán.

Při hraní jsem rychle zjistil, že je herní plocha prostě příliš malá a strašně nepřehledná. Figurky není kam pořádně postavit, a když se sejdou na jednom místě, je to velice chaotické. Dětem se s tím špatně manipuluje a na plánu ani není na první pohled dobře vidět směr hry. Herní plocha měla být minimálně dvakrát větší nebo alespoň logičtěji uspořádaná. Zbytečně to sráží jinak skvělý herní zážitek.

Pro koho hra je?

Pokud máš doma školkáčka nebo mladšího školáka, který Medvědy miluje, je to trefa do černého. Kooperativní styl je pro tenhle věk naprosto ideální. Pravidla vysvětlíš za tři minuty a hned hrajete. Jen se obrň trpělivostí u titěrného herního plánu.

Verdikt

Mlsné medvědí příběhy: Vzhůru na pól je fajn rodinná paměťovka s parádním tématem, u které jsem si s dcerkou užil spoustu zábavy při míchání nanuků. Super kooperativní hratelnost a chytrý trénink dětské paměti bohužel dost sráží nepovedený, malý a chaotický herní plán. Pokud ale tvé děti Mišku a Nedvěda milují, tu radost jim to určitě nezkazí a hru si doma obhájíš.