Mám slabost pro hry, které vyprávějí příběh, a když se mi do ruky dostalo Pouto čarodějky od Tlama games, byl jsem zvědavý, jestli to není jen další „čtení s obrázky“. Příběh vás hodí do kůže mladé čarodějky na prázdninách u babičky na čarodějném ostrově. Je to kooperativní (nebo sólo) záležitost, kde místo listování klasickou knížkou kombinujete čísla interakcí s lokacemi na krásně kreslených mapách.
Tuhle věc jsem testoval tím nejlepším možným způsobem – po večerech se svou čtyřletou dcerkou před spaním. A řeknu vám, je to tisíckrát lepší než klasická pohádková knížka. Prcek vidí na mapě, kde zrovna jsme, co vidíme, a dcerka se sama aktivně snažila vykoumat, kde tu prokletou brašnu sakra najít. Celkově jsme hru zvládli dohrát za 10 dní, kdy jsme tomu dali každý večer zhruba hodinku čistého času.
Jak se to vlastně hraje?
Zapomeňte na složité házení desítkami kostek. Tady funguje geniálně jednoduchý systém kombinování čísel. Máte knihu scén (mapy) a knihu příběhů. Vidíte na mapě postavu s číslem 24? Pokud před to vložíte jedničku (124), zkusíte postavu prozkoumat. Pokud dvojku (224), začnete mluvit. A když máte v kapse muffin (číslo 3), prostě zkusíte 324 a tradá – dáváte muffina od babičky. Je to intuitivní, i když to občas vyžaduje, abyste u hraní fakt neusínali.
Občas jsme se lehce zasekli a nevěděli jsme, co po nás hra zrovna chce. Recept je ale jednoduchý: stačilo si znovu a pořádně přečíst poslední zadání a rázem bylo všechno jasné jako facka.
Deník čarodějky: Listy nebo bloček?
S čím jsem trochu zápasil, jsou ty dva listy s úkoly (vedlejší a hlavní) a všemožným nastavováním postavy. Upřímně, víc by se mi líbil nějaký bloček nebo ucelený sešit než tyhle dva volné papíry, ale dá se na to zvyknout. Super zpráva je, že jsou papíry lesklé, takže na ně můžete psát fixkou a pak to prostě smazat. To je pro nás „lovce slev“, kteří nechtějí hru zničit jedním hraním, naprostá pecka.
Pozor na drobné mušky v překladu
Tady musím být upřímný – lokalizace se trochu prala s neaktuálními daty. Narazíte na pár chybek, kde se zaměnily včely za sršně nebo kde vám hra řekne, ať si vezmete kartu úspěchu, která v krabici fyzicky není. Naštěstí Tlama už vydala erata (opravy) na svém webu, tak si je radši vytiskněte bokem, ať se nezaseknete v hlavním příběhu jako já u jedné karty.
PLUSY A MÍNUSY:
- Ideální jako večerníček: Pro děti je to mnohem interaktivnější než běžné čtení pohádek.
- Smazatelné listy: Díky možnosti psát fixkou a mazat můžete hru uchovat v dobrém stavu.
- Nádherná vizuální stránka: Ilustrace map pomáhají dětem i dospělým s imerzí do děje.
- Nepraktické listy úkolů: Dva samostatné velké papíry jsou trochu nepohodlné na manipulaci.
- Chyby v překladu: Některé nekonzistence v názvech mohou způsobit zmatek při plnění úkolů.
- Zadrhávající se vazba: Kroužková vazba u map se občas kouše, chce to při listování cit.
Verdikt
Pouto čarodějky je úžasná záležitost, která u nás doma nahradila večerní pohádky. I když jsme to dohráli, už teď se těším, až si to za pár let s dcerkou dáme znovu a vyzkoušíme úplně jiné postupy. Je to poctivý kus příběhu, který za ty peníze rozhodně stojí.
📦 Hru k recenzi poskytl: TLAMA games
Často kladené dotazy
● Zvládne hru i malé dítě?
Jako samostatný hráč ne (je tam hodně textu), ale jako parťák s tátou nebo mámou je to od 4 let naprostá pecka. Děti milují hledání věcí na mapě.
● Dají se listy s úkoly používat opakovaně?
Ano, jsou uzpůsobené pro psaní smazatelnou fixkou, takže po dohrání je stačí otřít a hra je jako nová pro další průchod.
● Co dělat, když se v příběhu zaseknu?
Většinou stačí znovu a v klidu přečíst poslední odstavec v knize příběhů. Logika tam je, jen ji člověk občas v rychlosti přehlédne.
