Znáš ten pocit, když hledáš karetní hru, kterou vysvětlíš doslova za minutu, a hned vzápětí u stolu brečíš smíchy? Já u sebe doma nedám dopustit na absolutní klasiku Taco, kočka, koza, sýr, pizza. Před časem mě hodně bavilo i podobně laděné Losy lesy lákají. A teď mi v ruce přistála novinka Taco, taco, divočina. Pravidla mi přijdou snad ještě triviálnější než u původního Taca, přesto tenhle koncept prostě funguje a okamžitá zábava je zaručená.
Je to přesně ta malá, nenápadná krabička, kterou nacpu do kapsy, když jdu s dětmi na výlet nebo s kamarády do hospody. Žádné složité přípravy, jen 61 karet a čistý postřehový chaos. Jestli máš rád, když u stolu všichni panikaří, mlátí rukama doprostřed stolu a pletou si zvířata, tohle si prostě musíš zahrát.
Jak se hraje Taco, taco, divočina?
Kouzlo spočívá v absolutní jednoduchosti. Hraju kartu lícem nahoru a říkám první slovo ze smyčky: „Taco“. Další hráč hodí kartu a říká zase „Taco“. Třetí dává kartu a zahlásí „Divočina“. A tak pořád dokola. Zatímco u staršího brášky se odříkávalo pět slov, tady držím v hlavě jen tři (no, vlastně dvě).
Ale pozor, jakmile se na stole objeví karta Taca, všichni okamžitě plácáme rukou doprostřed. Kdo je nejpomalejší, bere celý balík. Ještě větší sranda nastává u speciálních akcí. Ty se aktivují ve chvíli, kdy někdo zahraje dvě stejné zvířecí karty po sobě. Najednou musím brnkat na imaginární kytaru jako gorila, tleskat jako tuleň, bubnovat do stolu za sviště, předvádět roh narvala nebo tancovat jako disko slípka. Až pak smím plácnout na balíček. Pokud se spletu nebo jen cuknu špatným směrem, hromádka je moje.
Komponenty aneb Co najdeš v krabičce
Tady není moc o čem dlouze filozofovat. V malé, bytelné krabičce od Albi nacházím balíček 61 karet s naprosto šílenými, ale krásně barevnými a vtipnými ilustracemi. Zvířata jsou namalovaná v roztomilém, lehce ujetém stylu, který mě baví na první pohled. Karty jsou klasické, hladké – a rovnou radím, pořiď si na ně obaly, protože u téhle hry dostávají docela slušně zabrat.
Pro koho to vlastně je?
Za mě je to ultimátní filler. Vytahuju ji jako rodinnou oddechovku, když s dětmi nechci nic složitě vymýšlet. Skvěle ale zafunguje i večer u piva jako čistokrevná párty hra pro dospělé. Naopak, pokud vyhledáváš těžké strategie nebo nemáš rád postřehové hry plné stresu, raději sáhni po něčem klidnějším.
- Pravidla za minutu: Vysvětlím a rovnou hraju, nepotřebuju nic studovat.
- Rychlost a dynamika: Jedna partie mi zabere sotva 10 minut.
- Cena: Za pár korun obrovská porce zábavy.
- Kompaktnost: Hodím do batohu a můžu vyrazit.
- Zabiják karet: Při plácání dostávají karty fyzicky zabrat.
- Bolest rukou: Občas to u stolu vypadá jako bitva a modřinám se nevyhnu.
Verdikt
Taco, taco, divočina je geniální bláznivina, která staví na osvědčeném základu a přidává do něj nové vtipné akce. Mě osobně tahle verze baví svou dynamikou a zjednodušeným odříkáváním možná ještě víc než původní hit. Za tu cenu není vůbec o čem přemýšlet – je to povinná výbava pro každého, kdo se chce u stolu prostě jen bavit a smát.
Často kladené dotazy
● Potřebuji k hraní původní hru Taco, kočka, koza, sýr, pizza?
Vůbec ne! Taco, taco, divočina je naprosto samostatná hra, kterou si zahraješ rovnou z krabičky.
● Od kolika let hru doporučuješ pro děti?
Klidně bych to zkusil s dětmi už od 6 let. Důležité je jen to, aby zvládly udržet pozornost, střídat tři slova a poznat zvířátka na obrázku.
● V čem je hlavní rozdíl oproti původnímu Tacu?
Hlavní rozdíl vidím v tom, že říkáš jen slova „Taco, taco, divočina“ (místo pěti různých slov). Speciální akce se také nedělají jen tak, ale až ve chvíli, kdy na stůl padnou dvě stejná zvířata po sobě.
🎲 Tip na super hru za fajn cenu
🎲 Podzimní kostky: Hrajeme do konce roku!
Hoď stejné číslo na všech třech kostkách a jsi ve slosování o deskovku! Pod každým článkem máš jeden pokus.
