V rubrice Téma jdu pod povrch krabic. Píšu pro vás o tom, jak budovat sbírku a nezruinovat rozpočet, jak využít firemní benefity na nákup her nebo jak se nespálit při nákupech na bazarech. Najdete zde zamyšlení o sólo hraní, tipy na kooperativní pecky i průvodce světem her, které strčí do kapsy i drahé tituly.
My Češi máme deskovky prostě v krvi. Rozhodl jsem se proto zapátrat v archivech, zavzpomínat a ukázat vám, jak jsme se od plastových kloboučků vypracovali na absolutní světovou špičku. Připravte si kávu, jdeme cestovat časem. Když kapitalismus dostal koňskou ohlávku Znáte to. Chcete s kamarády hrát Monopoly, ale soudruzi vám to zkrátka zakážou, protože obchodování […]
Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Koupil jsem domů nádhernou, barevnou deskovku. Byla v akci, takže moje peněženka plesala, a já se viděl, jak s dcerou trávíme idylický večer. Realita? Do deseti minut byly figurky pod gaučem, karty ožvýkané a já měl chuť otevřít si pivo a zírat do zdi. Proč? Protože jsem
Znáte ten pocit. Stojíte v obchodě, v ruce držíte krabici s nádherným artem, slintáte nad tím jako Pavlovův pes, ale pak otočíte krabici a vidíte cenovku: 2 500 Kč. A doma už slyšíte manželku: „Další krabice? Vždyť už to nemáme kam dávat a dětem je potřeba zaplatit kroužky!“ Já to mám stejně. Miluju deskovky, ale
Znáte to taky? Stojíte před policí, srdce vám plesá nad tou sbírkou, ale v koutku duše víte, že polovina těch her neviděla stůl už dva roky. A co hůř – na obzoru je nová pecka v akci, ale v peněžence je průvan a v Kallaxu není místo ani na balíček karet. Jako táta a lovec
Znáte ten pocit? Vytáhnete z peněženky tisícovku za novou deskovku, celou cestu domů se těšíte, pak to rozbalíte… a po první partii zjistíte, že to nebaví vás, ženu ani děti. Krabice pak končí ve skříni jako lapač prachu. Mně se to stalo už tolikrát, že bych za ty prachy mohl jet na menší dovolenou. Proto
Děti jsou ti nejlepší spoluhráči. Mají nekonečnou fantazii, prožívají každé vítězství jako finále olympiády a prohra je pro ně konec světa. Ale taky jsou to ti nejdražší spoluhráči.
Znáte to. Kurýr přiveze krabici velikosti mikrovlnky. Váží pět kilo, uvnitř jsou tři patra plastových figurek, kovové mince a pravidla tlustá jako telefonní seznam. Stálo to půlku výplaty, ale ten pocit! „Tohle bude epické,“ říkáte si.
Pokud chcete budovat velkou sbírku a nezruinovat rodinný rozpočet, bazar je vaše spása. Jen musíte vědět, kde lovit a na co si dát pozor. Tady je můj návod, jak na to.
Soutěživost je zdravá, ale někdy prostě chcete klid. Řešením jsou kooperativní hry. Hry, kde nehrajete proti sobě, ale společně proti hře. Buď všichni vyhrajete, nebo všichni prohrajete. Nikdo se nikomu nesměje, naopak si musíte pomáhat.
