Teambuilding o ničem? Tyhle deskovky zachrání firemní večírek před katastrofou

Zase mi v poště přistála pozvánka na firemní výjezd. Na programu je dopolední „synergický workshop“ a večerní „volná zábava“. Přeloženo do normálního jazyka: ráno budu poslouchat korporátní fráze a večer mě čeká trapné ticho nad zvětralým pivem s lidmi z účtárny, které znám jen z kopií e-mailů. Nehodlám tenhle scénář znovu absolvovat. Sám jsem se pasoval do role zachránce nálady a do batohu k zubnímu kartáčku a náhradním ponožkám automaticky balím pár malých krabiček. Žádné složité budování impérií, potřebuju jen zaručené ledoborce, co prolomí i tu nejvíc zamrzlou konverzaci.

Když pravidla vysvětlíte dřív, než dotočí pivo

Na firemní akci si s sebou rozhodně neberu hry, kde jen příprava herního plánu zabere hodinu. Potřebuji rychlovky, které chytnou každého.

Flip 7: Riziko, které se vyplatí

Tohle je naprostá nutnost. Hru Flip 7 vysvětlím kolegům asi za třicet vteřin. Funguje na takovém tom principu push-your-luck – herním slangu moc nedám, ale prostě to znamená, že buď otočíte další kartu a získáte víc bodů, nebo zariskujete moc a přijdete o všechno. Je neuvěřitelně návyková a zaručuju vám, že i zapřisáhlý odpůrce her u stolu po chvíli začne řvát na kolegu, ať to ještě zkusí.

TOP 10: Konečně zjistíte, co si kolegové fakt myslí

Pokud se chcete vyhnout debatám o plnění KPI, vytáhněte TOP 10. Vymýšlíte v ní odpovědi na různé situace podle toho, jakou tajnou hodnotu od 1 do 10 držíte v ruce. Je to kooperativní, takže se nikdo na nikoho nenaštve, a jako spouštěč smíchu to funguje naprosto spolehlivě. Navíc se možná dozvíte, jak by váš šéf reagoval na mimozemskou invazi, což se hodí vědět.

Řekni to čárou: Kreslení pro úplná nemehla

Když někdo zmíní kreslící hru, většinou se mi orosí čelo. Tady to ale funguje jinak. Dostanu kartu se slovem a musím ho překreslit na speciální destičku. Fígl spočívá v tom, že kreslit smím jen podle předem vyznačených přerušovaných čar. Fáze kreslení trvá jen dvě minuty, takže na nějaké složité umění rovnou zapomeňte. Následně se jako správný parťák snažím vyřazovat ty karty, o kterých si myslím, že je na stůl nikdo neobkreslil. Hra nabízí rovnou 240 karet ve dvou obtížnostech, takže ji s kolegy jen tak neohraju.

Mistr Makatsu: Nindža trénink v hospodě

Většina her vás nutí být nejrychlejší. Tady ale v roli trenéra posílám své žáky na třídenní zkoušku. Snažím se nenasekat chyby, protože za každou vysokou kartu nakonec slíznu trestné body. Reiner Knizia sem propašoval naprosto famózní mechanismus – můj odhazovací balíček z jednoho kola se automaticky stává dobíracím balíčkem pro to další. Díky tomu musím u piva docela přemýšlet. Do partie navíc můžu zapojit až pět dalších kolegů a odehraju ji za půl hodinky.

Jméno, město a tak dále: Nostalgie plná stresu

Z dětství si pamatuji jen cár papíru a odříkávání abecedy. Tady ale na začátku dostanu do ruky rovnou osm karet s písmeny. Jakmile otočím kategorii, musím bleskově vyhodit písmeno a zařvat slovo. Mám na to opravdu jen chvilku, než mi ostatní zlomyslně odpočítají pět vteřin. Akční karty jako STOP nebo VÝMĚNA dělají z pohodové zábavy docela slušný souboj. A když se s někým z účtárny pohádám, jestli dané slovo platí, rozsoudí mě nekompromisní strýček Google.

Můj tátovský verdikt

Teambuilding nemusí skončit zoufalým sledováním hodinek a předstíráním úsměvu. Když mám v kapse správnou hru, proměním i ten nejnudnější salonek ve skvělou hernu. Stačí nechat zbytečné složitosti doma v poličce a spolehnout se na kousky, které zafungují hned od první minuty. Takže zabalte čisté tričko, přibalte tyhle krabičky a přežijte ten výjezd v plném zdraví!