Přiznejme si to na rovinu. Cesta vlakem s rodinou je buď romantická idylka, nebo (což je pravděpodobnější) zoufalý boj o každý centimetr čtvereční na tom rozviklaném sklopném stolku. Moje děti mají dar rozložit hru s tisícem komponentů přesně ve chvíli, kdy vlak vjíždí do nejostřejší zatáčky na koridoru.
Už jsem se naučil, že brát do kupéčka Osadníky z Katanu je cesta do pekel. Proto jsem pro vás vybral hry, které se vejdou na stolek a přežijí i výluku u České Třebové.
Malá krabička, velká záchrana
Když balím kufr, moje žena se mě vždycky ptá, jestli opravdu potřebujeme pátou krabici s kartami. Odpověď je jasná: Ano, potřebujeme. Vlak není nafukovací a vaše trpělivost taky ne. Klíčem je minimalismus. Potřebujete hry, které mají buď magnety, nebo se skládají čistě z karet, co neodletí při prvním průvanu z otevřeného okénka.
Pokud hledáte inspiraci, mrkněte třeba na Alzu nebo Tlamu, tyhle malé „plechovky“ tam mají za pár korun a zachrání vám to duševní zdraví, až bude mít vlak 40 minut sekyru. Naprostým králem je pro mě série Similo. Jsou to jen karty, nezaberou žádné místo a princip (hádání postavy podle nápověd) pochopí i prarodiče, co si myslí, že deskovky skončily u Člověče.
Když je stolek nepřítel
Víte, co je největší nepřítel deskoherního táty ve vlaku? Průvodčí, co chce vidět lístky zrovna ve chvíli, kdy máte rozestavěné herní pole. Proto miluju hry, které můžete v klidu „pauzovat“. Karty v ruce jsou v pohodě, ale jakmile musíte na ten pidi stolek vyskládat mapu světa, jste nahraní.
Doporučuji se podívat na Heureku, co tam lidé píší o skladnosti. Někdy je i „cestovní verze“ stále moc velká. Výjimkou jsou malé městské verze legendy Jízdenky, prosím! (Londýn nebo New York). Místo obřího plánu Evropy máte kompaktní mapu, kde stavíte linky metra nebo autobusů. Na stolku v Pendolinu to sedí jako ulité.
Moje tajné tipy pro cestovatele
Nedávno jsme zkusili hru, kde se jen hází kostkami do víčka krabice. Pokud máte rádi akci, sáhněte po hře Grabolo. Prodává se v plechovce, která slouží jako kelímek na kostky, takže se vám nic nerozkutálí k sousedům do vedlejšího kupé. Pokud naopak nemáte stolek vůbec, zachrání vás Příběhy z kostek. Jen hodíte, vyprávíte a nikdo nemusí nic nikam skládat.
- Skladnost: Vejdou se i do kapsy u mikiny, kterou jste si zapomněli v autě.
- Rychlost: Dohrajete to dřív, než průvodčí zahlásí další zastávku.
- Cena: Stojí to míň než rodinný oběd v jídelním voze.
- Drobné dílky: Jakmile to spadne do té škvíry u okna, je to navždy majetek Českých drah.
- Prostor: Sklopné stolky v druhé třídě byly navrženy pro lidi bez loktů a bez her.
Často kladené dotazy
● Co dělat, když nám vypadne karta z vlaku?
Pokud nejste akrobat, zamávejte jí. Příště hrajte dál od otevřeného okna a raději uprostřed vozu.
● Existují hry, co se dají hrát úplně bez stolku?
Jasně, Příběhy z kostek nebo Similo v ruce jsou pro tyhle případy značka ideál.
● Jak zabavit děti, když hra skončí za 5 minut?
Mějte v záloze další. Vlakové hry jako Dobble jsou návykové – jedna partie nikdy nestačí.
Verdikt
Cesta vlakem nemusí být jen o zírání do polí nebo do mobilu. Když vyberete správnou hru, co nezabere půl vagónu, uteče vám cesta jako voda. Hlavně nezapomeňte: kdo ztratí kostku, ten v příští stanici vystupuje pro pivo!
